Na COP29 v Baku bylo schváleno zavedení globálních standardů pro trh s uhlíkovými kompenzacemi. Standardy mohou přivést investice do rozvojových zemí a usnadnit dekarbonizaci. Vyspělé země tak mohou snížit náklady na emisní cíle a získat čas na vývoj nových technologií.
Již druhý den konference COP 29 v Baku bylo na tiskové konferenci oznámeno, že byla odsouhlasena implementace globálních standardů pro trh s takzvanými uhlíkovými kompenzacemi. Uhlíkové kompenzace vznikají skrze projekty jako sázení stromů či snižování emisí stávajících zdrojů v rozvíjejících se ekonomikách, kterými jsou kompenzovány emise ve vyspělých zemích.
Zavedení standardů pro trh s uhlíkovými kompenzacemi by mělo umožnit jednodušší, transparentnější a důvěryhodnější kompenzaci emisí. Jedná se tak o významný posun v naplňování článku 6 Pařížské dohody, který mechanismus obchodu s uhlíkovými kompenzacemi zavádí.
Zavedení standardů by pak mohlo mít za následek příliv miliard dolarů na trh s kompenzacemi, které by putovaly do rozvíjejících se zemí na projekty snižující, nebo pohlcující emise. To by pak mohlo přispět k naplnění širšího cíle zvýšení dostupnosti financování v rozvíjejících se ekonomikách.
Standardy na trhu s kompenzacemi by pak také mohly vést k nižším nákladům na dosažení krátkodobých dekarbonizačních cílů (NDCs) vyspělým zemím. Obecně totiž platí, že je významně jednodušší odstranit prvních 10 % emisí (například prvními solárními elektrárnami), než téměř jistě bude odstranění posledních 10 % emisí (například nahrazením nebo dekarbonizací plynových elektráren doplňujících obnovitelné zdroje).
Dostupnější a věrohodnější uhlíkové kompenzace by mohly vyspělým zemím, včetně České republiky, umožnit oddálení nutnosti eliminovat poslední procenta emisí dále v čase. To by mohlo poskytnout více času pro vývoj technologií, které umožní dosáhnout uhlíkové neutrality, a dosáhnout uhlíkové neutrality za nižší náklady.