Nový rok přinese řadu změn do oblasti nemocenského pojištění. V dnešním článku si je proto shrneme.
Limit pro účast na pojištění
Výše rozhodného příjmu, který u zaměstnanců zakládá povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění, se v příštím roce zvýší. Změna vyplývá z nové úrovně odhadované průměrné mzdy pro rok 2025, která je ve výši 46 557 Kč.
Z průměrné mzdy totiž vychází i tzv. rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění, tedy minimální výše sjednaného příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění.
Zvýšení rozhodného příjmu má ale význam nejen pro účast na nemocenském pojištění. Odvíjí se od něj i účast na pojištění důchodovém.
Hranice pro účast na pojištění se zvyšuje v případě, že jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází danému kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (tedy veličiny, které stanovují průměrnou mzdu) je po zaokrouhlení na celou pětistovku (směrem dolů) vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.
V takové situaci se pak rozhodný příjem spočte právě jako jedna desetina průměrné mzdy pro daný rok zaokrouhlená na pětistovky dolů.
Protože má průměrná mzda činit 46 557 Kč, vzroste hranice rozhodného příjmu ze současných 4000 Kč na 4500 Kč.
Pro zaměstnané, kteří budou mít příští rok měsíční příjem do 4500 Kč, to tedy znamená, že se nebudou v daném měsíci účastnit nemocenského, a tím ani důchodového pojištění. Pojištěni tedy budou jen v těch měsících, kdy jejich započitatelný měsíční příjem bude aspoň 4500 Kč.
Zvýšení hranice rozhodného příjmu ovlivní i pravidla aplikovaná u dohody o pracovní činnosti. Tento limit zde určuje výši měsíčních příjmů, od kterých platíte odvody, a v případě nepodepsaného prohlášení k dani také určuje, zda budete odvádět zálohovou daň, nebo daň srážkovou.
Minimální záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ
Minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodného příjmu.
Z výše rozhodného příjmu odvodíme i to, že se zvýší také minimální vyměřovací základ u nemocenského pojištění pro OSVČ. Ten činí dvojnásobek rozhodného příjmu (resp. minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění). Pro rok 2024 je ve výši 8000 Kč, a pro příští rok tedy bude ve výši 9000 Kč.
Z minimálního vyměřovacího základu odvodíme minimální zálohu na nemocenské pojištění pro OSVČ (ty mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou). V současné době činí sazba 2,7 %, takže nová výše minimální zálohy bude příští rok 243 Kč.
Krátkodobé ošetřovné i pro OSVČ
OSVČ účastné nemocenského pojištění budou mít od příštího roku také nárok na krátkodobé ošetřovné. Na vybrané dávky nemocenského pojištění od roku 2025 mají dosáhnout také další zaměstnanci. Změny vyplývají z novely zákona o nemocenském pojištění, kterou schválila Sněmovna ve třetím čtení.
V současnosti mají nemocensky pojištěné OSVČ nárok jenom na dlouhodobé ošetřovné. Na to krátkodobé nově vznikne v případě, že v daném okamžiku trvá účast na nemocenském pojištění alespoň tři měsíce přede dnem vzniku potřeby ošetřování nebo přede dnem převzetí tohoto ošetřování. Dále ale bude moci OSVČ toto ošetřovné čerpat, i pokud vznikla účast na pojištění do 8 kalendářních dní od skončení zaměstnání, jež také zakládalo (aspoň v posledních třech měsících) účast na nemocenském pojištění.
Historicky bylo ošetřovné sice poskytováno vždy jen pojištěncům, kteří měli pevně rozvrženu pracovní dobu, ovšem s ohledem na vývoj a proměny společnosti se mění i potřeby a možnosti lidí, na které je nezbytné reagovat. Již mnoho zaměstnanců v pracovním poměru má v současné době možnost využívat flexibilní pracovní dobu, která není pevně rozvržena. Naopak pracovní doba některých zaměstnanců na „dohodu“ nebo OSVČ musí být pevně stanovena, pokud souvisí např. s činností provozovny nebo poskytováním služeb obyvatelstvu (např. kadeřnictví, veterinární ordinace). Není proto důvod, aby uvedeným pojištěncům nevznikal nárok na ošetřovné za dobu, v níž z důvodu určité sociální události nemohou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
vysvětlují autoři návrhu v důvodové zprávě.
Novela má také rozšířit možnost zpětného pojištění osob dobrovolně důchodově pojištěných o bývalé OSVČ pro získání doby pojištění. U OSVČ také dojde ke zohlednění uhrazené pravděpodobné výše pojistného pro budoucí nároky. Zákonem se také změní promlčecí lhůta u dlužného pojistného z 10 let na 6 let a dojde tak ke sjednocení s lhůtou pro placení daní. Doplňuje se i povinnost OSVČ používat datovou schránku,
popisuje další novinky redaktorka Dagmar Kučerová na sesterském serveru Podnikatel.cz.
Nárok vznikne i zahraničním zaměstnancům
Zahraniční zaměstnanec je ten, jehož zaměstnavatel má sídlo v „nesmluvní cizině“ (stát, se kterým ČR nemá uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení), ale zaměstnanec pro něj přitom pracuje v ČR.
Návrh počítá s tím, že nárok na tuto dávku by získali i zahraniční zaměstnanci, kteří mají, stejně jako OSVČ, účast na nemocenském pojištění dobrovolnou. Vznik nároku na ošetřovné se bude řídit stejným, výše popsaným pravidlem jako u OSVČ.
Pro obě tyto skupiny pojištěnců také bude platit, že si budou moci stanovit výši pojistného na nemocenské pojištění, ale jen v rozmezí minimálního měsíčního vyměřovacího základu a měsíčního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění v daném měsíci.
Získají ho i další zaměstnanci
Na ošetřovné nově dosáhnou také nemocensky pojištění zaměstnanci na dohodu o provedení práce (s příjmem nad stanovenou měsíční hranici pro vznik účasti na pojištění a odvody) a lidé v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Podmínkou pro vznik nároku na dávku je účast na nemocenském pojištění aspoň po tři měsíce před tím, ve kterém vznikla potřeba ošetřování.
Zaměstnání malého rozsahu je zaměstnání se sjednaným příjmem do 4000 Kč měsíčně (tzv. rozhodný příjem) nebo bez sjednaného příjmu. V těchto případech je zaměstnanec nemocensky pojištěn jen v měsících, kdy dosáhl příjmu aspoň 4000 Kč měsíčně, nebo pokud vykonával v daném měsíci u téhož zaměstnavatele více takových zaměstnání a úhrn příjmů dosáhl aspoň rozhodného příjmu. Jak už jsme naznačili výše, limit se příští rok zvýší na 4500 Kč.
Novela také u dlouhodobého ošetřovného zruší podmínku shodného trvalého bydliště v případě ošetřovného u druha a družky nebo podmínku písemného souhlasu ošetřované osoby s poskytováním péče. Předloha přinese změny také u dávky otcovské nebo mateřské.
Jejím cílem je i zrychlení výplat a elektronizace dalších dávek nemocenského pojištění. Podrobněji se elektronizaci opět věnuje Dagmar Kučerová na serveru Podnikatel.cz.
