Řada občanů v řádném důchodovém věku nadále pracuje a pobírá důchod a mzdu současně. Pracující důchodci však odvádějí daně jako ostatní zaměstnanci. V součtu tak na přímých daních často zaplatí více, než dostanou od státu formou starobního důchodu. Podívejme se na praktické výpočty.
Zaměstnaní starobní důchodci odvádějí v roce 2024 ze své hrubé mzdy daň z příjmů, sociální pojištění i zdravotní pojištění. Sazby přímých daní jsou přitom stejné jako u ostatních zaměstnanců pracujících na plný úvazek. Pracující starobní důchodci nemají nárok na žádnou speciální daňovou úlevu.
Žádná příjmová omezení
V řádném důchodovém věku je možné pracovat na klasickou pracovní smlouvu na plný úvazek, a to i na dobu neurčitou, přičemž výše hrubé mzdy není nijak omezena. Současně i pro pracující starobní důchodce platí veškerá zákonná ustanovení ohledně minimální mzdy.
Čtěte také: Lednová valorizace zvýší důchod nejvíce lidem s nízkou penzí
Sazby přímých daní v roce 2024
Z hrubé mzdy odvádějí pracující starobní důchodci daň z příjmů v sazbě 15 %, sociální pojištění v sazbě 7,1 % a zdravotní pojištění v sazbě 4,5 %. Vyšší 23% sazbě daně z příjmů podléhá až hrubá měsíční mzda nad 131 901 Kč, přičemž takto vysoká mzda se v praxi pobírá spíše výjimečně. Vypočtenou daň z příjmů snižuje sleva na poplatníka ve výši 2570 Kč, na kterou mají samozřejmě nárok i pracující důchodci.
Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce
Povinné pojistné odvádí za zaměstnance i zaměstnavatel
Sociální pojištění a zdravotní pojištění platí za zaměstnance i zaměstnavatelé, souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem činí 33,8 % (9 % na zdravotním pojištění a 24,8 % na sociálním pojištění).
Tip: Jak se liší zdanění minimální a nadstandardní mzdy v roce 2024
Medián mzdy a starobní důchod
Při seřazení všech mezd v národním hospodářství od nejvyšší po nejnižší je hodnota mzdy ležící přesně uprostřed mediánem mezd. Polovina zaměstnanců má tedy svoji hrubou mzdu vyšší než medián mezd a polovina zaměstnanců má svoji hrubou mzdu nižší než medián mezd. V následující tabulce si vypočteme starobní důchod podle výpočtové formule roku 2024 u mediánu mezd za první čtvrtletí letošního roku, který činil 36 651 Kč, v závislosti na získané době pojištění.
Průměrná důchodová mzda |
Doba pojištění |
Starobní důchod |
36 651 Kč |
40 let |
18 708 Kč |
36 651 Kč |
42 let |
19 423 Kč |
36 651 Kč |
44 let |
20 139 Kč |
36 651 Kč |
46 let |
20 854 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Čtěte také: Průměrná mzda se vrátila nad 45 tisíc, reálně rostla jen někomu
Daně ze mzdy pracujícího důchodce
V další tabulce vypočteme celkové daně ze mzdy zaměstnance pracujícího za hrubou mzdu ve výši 36 651 Kč. Při výpočtu počítáme s uplatněním pouze základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2570 Kč. Daně ze mzdy se zjistí jako rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na účet.
Tip: Svoji vlastní čistou mzdu si můžete spočítat v naší kalkulačce zde
Položka |
Částka |
Hrubá mzda |
36 651 Kč |
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem |
12 389 Kč |
Mzdové náklady |
49 040 Kč (36 651 + 12 389) |
Povinné pojistné placené zaměstnancem |
4252 Kč |
Daň z příjmů |
2935 Kč |
Čistá mzda |
29 464 Kč (36 651 − 4252 − 2935) |
Daně ze mzdy |
19 576 Kč (49 040 − 29 464) |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Z tabulky vidíme, že u mediánu mezd činí veškeré daně ze mzdy (tj. povinné pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem a daň z příjmů) částku 19 576 Kč, což je přibližně částka starobního důchodu vypočtená z mediánu mezd při získané době pojištění v rozsahu 42 let.
Pokud tedy budeme počítat všechny přímé daně, které pracující starobní důchodce zaplatí ze své hrubé mzdy do státního rozpočtu, ze kterého se pak financují důchody, jsou u mediánu mzdy přibližně na stejné úrovni, jako je obdržený měsíční starobní důchod.